Ve VKOL nyní vládne pochmurná nálada, často na hranici zoufalství. Stejně jako jiné oblasti, i knihovny byly v průběhu koronavirové pandemie vystaveny těžkým zkouškám. Tato zkouška má však VKOL stát 10 pracovních pozic, přitom místa, kde by VKOL mohla ušetřit se dají najít snadno.

Knihovna je veřejná služba, která nabízí mnoho užitku za poměrně málo peněz. Je třeba si uvědomit, že knihovny nejsou pouhým skladištěm knih, ale jsou kulturními, vzdělávacími a často také vědeckými institucemi s nebývalým sociálním dopadem. Bohužel i tuto instituci postihl dopad koronavirové krize.

Olomoucký kraj rozhodl, že VKOL musí ušetřit 10 % nákladů, tedy zaokrouhleně 6 milionů korun. V absolutních číslech to při pohledu na základní personální údaje VKOL z roku 2019 znamená propustit 9-10 osob. Tyto osoby budou rozloženy napříč odděleními a můžeme tak snadno říct, že výkon knihovny tedy také poklesne o 10 %, včetně realizovaných výpůjček, kterých loni bylo 364 935!

Každý propuštěný pracovník, který není nadbytečný, znamená malé snížení kupní síly v kraji, takže celková úspora je v podstatě nulová, ač to z běžného rozpočtu nevyčtete. Deset zaměstnanců se možná někomu nezdá moc, ale s ohledem na celkový počet zaměstnanců VKOL to znamená prakticky paralýzu.

Šetřit se dá přitom na jiných místech. Již zrealizovanou instalaci klimatizace do pracovny paní ředitelky VKOL už asi nezrušíme, ale až přehnaně nákladná rekonstrukce Červeného kostela (za cca 130 000 000,-), se dá přinejmenším pozdržet. Nebo je snad praktičtější mít reprezentativní prostor, ale nemít schopnost jej využít?

Aby knihovna byla schopná pokrýt, byť jen základní služby, bude muset značně utlumit kulturní a vzdělávací programy, nebo třeba bude nucena snížit frekvenci expedice knih z externích skladů (i když by ji naopak potřebovala zvýšit). A to je právě část těch nedocenitelných a neocenitelných služeb, jejichž ztrátu nakonec finančně ponesou právě kraj a město.

Je třeba si uvědomit, že VKOL není obyčejnou krajskou knihovnou, ale že je třetí největší knihovnou v ČR, jednou ze tří knihoven s právem povinného výtisku a knihovnou s druhým největším historickým fondem uloženým na jednom místě. Je to tedy instituce významem daleko přesahujícím hranice kraje, na což ale kraj nedbá.

Je to bohužel pochopitelné. VKOL byla organizačně zařazena jako příspěvková organizace Olomouckého kraje a ten operuje s omezeným rozpočtem, z něhož by si každý rád kus uříznul. Ale je příliš snadné šetřit na veřejné službě, která nevynáší a jejíž rozsáhlou činnost už mnozí považují za samozřejmou. VKOL potřebuje zásadní podporu pro svoji činnost, jak finanční, tak personální. Stala se ale bohužel finančně podhodnocenou trafikou v područí krajského establishmentu, zatímco ministerstvo kultury je ve věci příspěvkových organizací takřka bezzubé.

Toto je ztráta na blahobytu a majetku všech občanů kraje, kterou kraj způsobí nepromyšlenými škrty na špatných místech. Je třeba si uvědomit, že VKOL je v dnešní době již dlouho podfinancovaná, a především na hranici personálních možností, takže další personální škrty mohou dokonce vyústit v rozklad této nesmírně důležité instituce. Ztráta blahobytu a vzdělanosti a zhoršení konkurenceschopnosti a sociální situace, které bude muset kraj tak či ona řešit. Jak jinak než penězi.