Zatajování smluv, pochybné povolování staveb místním podnikatelům, sexuální obtěžování, úřadem ombudsmana potvrzené selhání či konzumace alkoholu na pracovišti. Těchto, ale i dalších prohřešků se během svého působení na pozici šéfa prostějovského stavebního úřadu dopustil Jan Košťál. A světe div se, svou pozici si stále drží.
Skandály okolo prostějovského stavebního úřadu vedeného Janem Košťálem se začaly objevovat již v roce 2017, kdy se o jeho fungování začal zajímat novinář Jakub Čech. Ten nejdříve zjistil, že pracovníci zejména tohoto úřadu pobírali dlouhá léta méně peněz, než by skutečně měli. Zodpovědnost za takovéto pochybení měl tehdejší tajemník Lubomír Baláš, který byl i přes tuto skutečnost posléze přijat na pozici ředitele Krajského úřadu Olomouckého kraje. Nutno říci, že mzdy byly zaměstnancům postupem času dorovnány. Podle zúčastněných však za cenu msty a v případě Věry Netušilové i za cenu odejmutí náročnější agendy, čímž spadla do nižší platové třídy.
Kromě toho, že unikly fotografie, kde v budově radnice Baláš kouří při seanci s dalšími členy úřadu včetně Košťála doutník a při tom vesele holdují alkoholu (i když je pití alkoholu v budově radnice od roku 1914 zakázáno), se dostaly na povrch informace o údajném sexuálním obtěžování a ponižování zaměstnankyň právě šéfem stavebního úřadu Janem Košťálem. Tyto informace si vynutily jednání nástupkyně Baláše v pozici tajemníka magistrátu Blanky Vysloužilové. Ta na základě vyhodnocení anonymních dotazníků zjistila „manažerské pochybení“ a odebrala vedoucímu stavebního úřadu část platu. Radnice navíc změnila svůj pracovní řád, kde nově definovala sexuální obtěžování.
Více se však radnice o této kauze vyjadřovat nechtěla. „Ing. Košťálovi bylo vytčeno manažerské pochybení. Vzhledem k tomu, že jde o interní personální záležitost, nebudeme podrobněji věc komentovat,“ vysvětlovala pro server Tiscali.cz tehdejší mluvčí magistrátu Jana Gáborová.
Repertoár Košťálových přešlapů však neobsahuje pouze pochybení manažerská, nýbrž i odborná. Prostějovem hýbe především kauza okolo megalomanské stavby místního podnikatele Tomáše Poura. Ten vyčlenil úzký pruh půdy od své stavby tak, aby byl sám sobě sousedem, čímž znemožnil těm opravdovým sousedům se jakkoliv vyjádřit ve schvalovacím procesu stavby. Stavební úřad s tímto postupem neměl problémy a s podnikatelem uzavřel den od podání takzvanou veřejnoprávní smlouvu. Celý trik pak spočíval v tom, že tato smlouva byla zveřejněna více než rok po podpisu, tedy v době, kdy uplynula promlčecí lhůta a úřady již s námitkami sousedů nemohly nic dělat. Sousedé se proto obrátili na krajský úřad, jenž jejich námitky smetl ze stolu. Podle Ministerstva pro místní rozvoj však neoprávněně.
„Krajský úřad pochybil při dokazování. Žadatelka označila důkazy a spisy ohledně uvedených staveb oplocení a objektu k bydlení, ale krajský úřad na tyto návrhy nereagoval. Fakticky se tedy spokojil s tím, co mu předal stavební úřad, aniž by zohlednil žadatelkou označený důkaz,“ řekla pro server iDnes vedoucí oddělení územně a stavebně správního. Kraj se tedy musí stavbou zabývat znovu, ministerstvo však nemůže právě kvůli promlčecím lhůtám již nic dělat.
Podobných veřejnoprávních smluv bylo v letech 2016 a 2017 uzavřeno přesně 46. Smlouvami se nedávno začal zabývat i Krajský úřad Olomouckého kraje, a to na základě žádosti tajemnice prostějovského magistrátu Blanky Vysloužilové. Kontrolní skupina konstatovala několikero nedostatků, včetně toho, co už novináři dávno věděli – veřejnoprávní smlouvy se v rozporu se zákonem nezveřejňovaly tak, jak by měly.
Bohužel výčet kontroverzních rozhodnutí prostějovského stavebního úřadu nekončí, například na konci minulého roku bylo soudem konstatováno, že vedoucí stavebního úřadu jednal nezákonně, když vydal společný souhlas pro přístavbu haly pro dalšího prostějovského podnikatele Ing. Petra Kubu.
Jsme přesvědčeni, že setrvání vedoucího stavebního úřadu v Prostějově ve funkci je zcela neudržitelné. Vyzýváme proto vedení města, aby učinilo vše pro obnovu důvěry občanů v tuto velmi důležitou součást veřejné správy.