Prostějov, 24. 4. 2019 - V úterý 16. dubna 2019 se v médiích objevila zpráva, že Olomoucký kraj a město Prostějov hodlají formou mimořádného členského příspěvku do spolku Prostějov olympijský ve výši 6 a 6 milionů splatit ústní půjčku vůči třetímu členovi spolku – tenisového klubu.

Se splacením této půjčky, která v současné podobě neměla nikdy vzniknout, zásadně nesouhlasíme. Předně je třeba říci, že projekt Národního sportovního centra (původně Národního olympijského centra, pak Národního tenisového centra atd. - názvy se různě měnily) vzbuzuje zásadní pochybnosti od samého počátku. Předražený a špatně navržený projekt byl připravován v utajení. V době, kdy byl projekt představen v zastupitelstvu města Prostějova byly zastupitelům poskytnuty nepravdivé informace. Zastupitelstvo po té hlasovalo pouze o stanovách spolku. Rozměry haly, cena projektu a další parametry nebyly nikdy se zastupiteli konzultovány a v době, kdy o nich již bylo rozhodnuto a vyřizovalo se územní rozhodnutí pro stavbu, tvrdil tehdejší primátor Miroslav Pišťák zastupitelům na jejich dotazy, že není nic nového a že až bude něco nového, dá vědět. V tomto duchu se nesla i realizace projektu. Stavba byla povolena formou veřejnoprávní smlouvy stavebním úřadem v Prostějově. Zde je na místě připomenout jinou kauzu, kdy vedoucí stavební úřadu v Prostějově dlouhodobě obcházel zákon právě při uzavírání veřejnoprávních smluv tak, že jejich nezveřejněním ze stavebního procesu účelově a nenapravitelně vylučoval veřejnost.

Stavba byla zahájena před získáním dotace a zastupitelstvo města, které má podle stanov spolku právo veta, nemělo možnost se vyjádřit. Tím byly porušeny stanovy i výslovná vůle zastupitelstva města Prostějova. O ústní půjčce ve výši 23 milionů korun se zastupitelé dozvěděli z médií. O půjčce po jejím uzavření nevěděla ani tehdejší primátorka Alena Rašková. Smlouvu totiž uzavřel hejtman Ladislav Okleštěk se spolkem Tenisový klub Prostějov, známým též jako TK AGROFERT. Půjčku poskytl tenisový klub, který je zcela závislý na dotacích města i kraje ve výši několika milionů ročně a podle účetní uzávěrky vlastními prostředky v této výši ani zdaleka nedisponoval. Vypůjčitelem je spolek Prostějov Olympijský, který je ze třetiny tvořen městem Prostějov a ze třetiny Olomouckým krajem. Je tedy veřejným subjektem.

„Aby si veřejný sektor půjčoval peníze ústně, to jsou praktiky mafie běžné možná někde v Rusku. V demokratickém právním státě by něco takového mělo být naprosto nemyslitelné. Nynější návrh na jednorázové splacení půjčky z veřejných prostředků odkrývá, že se s tím scénářem zřejmě počítalo od začátku a že se nejspíše jedná o podvod na zastupitelích i veřejnosti od samého počátku.“ uvádí k tématu Petr Kapounek, zastupitel města Prostějova a 1. místopředseda olomouckého krajského sdružení Pirátů.

A nejde jen o lži, které kolem projektu zaznívaly, ať už jde o zmařený projekt rekonstrukce bazénu na Kostelecké ulici či nevhodně postavené parkoviště údajně pro zimní stadion, které ale bylo vykázáno v projektu sportovního centra jako parkoviště pro něj. Skutečné náklady města, které mělo původně „jen poskytnout pozemek“ se tak nyní šplhají k desítkám milionů. Celý projekt stál cca 140 milionů, většinu tvořila státní dotace. Parametry haly jsou však vzhledem k výši investice nedostatečné a cena cca o čtvrtinu přemrštěná, zejména ve srovnání s jinými sportovními halami. Nejvíce pochybností vzbuzuje financování projektu a zmíněná ústní půjčka. Z půjčky byly splaceny 4 miliony korun, spolek však tyto peníze nevydělal a vzhledem k podmínkám státní dotace ani nemohl. Peníze tedy zřejmě pocházejí z dotace Olomouckého kraje. Tyto dotace ale podle pravidel nesmí být používány k úhradě půjček. Udělil kraj ad-hoc výjimku nebo byla pravidla zase porušena?

Problém je i samotná žádost o státní dotaci. První žádost o dotaci přitom nebyla vyřízena, neboť spolek nedodal požadované podklady. K úspěšné žádosti je přiložena studie proveditelnosti. Zastupitelům byla na dotaz poskytnuta jiná verze, než jaká byla ve skutečnosti odevzdána na MŠMT. Studie zcela zamlčela existenci pochybné půjčky. V tu dobu také bylo známo, že spolek nebude, a po udržitelnosti ani nemůže, tvořit zisk, ze kterého by bylo možné půjčku uhradit. To jsou skutečnosti, které musely být známy i Miroslavu Černoškovi, který ovládá tenisový klub a je považován za nejvlivnějšího kmotra v Prostějově a možná jednoho z nejvlivnějších v Olomouckém kraji. V tom mu jistě napomáhá dobrý vztah s druhým mužem hnutí ANO, Jaroslavem Faltýnkem. Ten za projekt celou dobu silně loboval. Tehdejší ministryně, s níž měl projekt předjednán, musela skončit po zásahu policie kvůli podezření z podvodů při dotacích do sportu. Jaroslav Faltýnek je naopak předmětem zájmu policie při vyšetřování ovlivňování tendru na mýto ve prospěch firmy Kapsch. Ale zpět do Prostějova. Protože si byl Miroslav Černošek plně vědom ekonomiky projektu, neexistuje žádný důvod, proč by mu měla být půjčka předčasně splacena a pokud ano, nabízí se otázka, zda údaje v žádosti o dotaci byly pravdivé a nejde o dotační podvod. Stejně tak, pokud se od začátku počítalo s tím, že půjčku splatí členové spolku, je to jasný podvod na zastupitelích, kterým bylo tvrzeno, že město vloží jen pozemek a i v době existence půjčky jim byl plán úhrady zatajen.

„Hala byla vybudována v utajení za cenu obelhání zastupitelů i veřejnosti zcela dle potřeb Miroslava Černoška. Pokud ten prostřednictvím tenisového klubu uzavřel s veřejným spolkem Prostějov Olympijský ústní smlouvu, nese veškerá rizika s tím spojená a není povinností města či kraje ho před riziky chránit. Povinností města i kraje je naopak chránit veřejný zájem, což se v tomto případě nestalo a neděje.“ uvádí Petr Kapounek a pokračuje “Není to jediný případ bezostyšného vysávání veřejných rozpočtů pro potřeby podnikání Miroslava Černoška, dalším jsou např. nepotřebné a účelové marketingové smlouvy. Není a nesmí být normální, aby si místní kmotr chodil do městské pokladny pro finance jako do vlastní pokladničky. Veřejné peníze jsou zoufale potřeba ve školství, zdravotních a sociálních službách, dopravě, či podpoře spolkových aktivit a neprofesionálního sportu, ne jako nástroj ke stříhání pásek před předraženými a špatně navrženými stavbami.“

Piráti v Olomouckém kraji se ostře distancují od systematického vyvádění veřejných prostředků do předražených projektů nebo nepotřebného a neefektivního marketingu a varují před mafiánskými praktikami vedení Olomouckého kraje a spřízněných subjektů. Úhrada ústní půjčky z veřejných prostředků nesmí nastat, naopak musí být tato půjčka přenesena do písemné podoby. Představitelé města Prostějova a Olomouckého kraje, kteří se na účelovém obejití zastupitelstva a pochybných praktikách při financování podíleli, musí nést politickou odpovědnost. Nabízí se také otázka, zda se nejedná o výsledek práce organizované skupiny a záležitost nemá přesah do roviny trestně právní.