Téma knihovny v Přerově není žádnou novou záležitostí. V dočasném provizoriu se nachází totiž už od roku 1959. V roce 2012 mohli zastupitelé vybrat jednu z nových lokalit pro knihovnu, rozhodnutí však oddálili a bohužel se od té doby moc nestalo.Na letošním dubnovém zastupitelstvu však zastupitelé ustanovili novou pracovní skupinu, která se má zabývat stavbou nové knihovny případně umístění aktuální knihovny do některé z již stávajících budov.

Jakou knihovnu si pro Přerov představuji já? Je správné jenom přestěhovat knihy do budovy v trochu lepším stavu a neřešit celý koncept? Knihovna už dávno není jenom skladiště knih, knihovny vždy po celém světě sloužily jako místo setkávání lidí a místo, na které jsou občané svých měst pyšní. Podívejme se třeba na novou knihovnu v Liberci, Děčíně či již připravované v Kutné Hoře či Trutnově nebo malém estonském městečku Pärnu, kde knihovny patří a budou patřit k zajímavým dominantám města. Knihovnu si představuji jako prostor, kde se setkávají lidé všech generací, místo kde si můžete nejenom půjčit knížku či se jít vzdělávat, ale místo, které slouží pro přednášky pro workshopy, ale je to také kulturní prostor a bonusem může být třeba na dobrá káva.

„Pokud umístíme novou knihovnu do stávajících prostor, můžeme si “odškrtnout”, že máme knihovnu. Pokud se však rozhodneme, pro stavbu budovy nové, čehož jsem od počátku zastáncem, Přerov tím získá nové kulturní a komunitní centrum, které prospěje k oživení celého města,“ uvádí člen nové pracovní skupiny a zastupitel města Přerova Pavel Ondrůj.

Má město Přerov vůbec místo, kde by taková stavba mohla stát a je Přerov na takovou budovu vůbec dostatečně připraven? Je, a město si takovou stavbu, na kterou budou další generace pyšné rozhodně zaslouží. Už jenom kvůli bohaté historii města spjaté s Komenským či Blahoslavem. V roce 2012 studenti architektury navrhli několik návrhů, jak a kde by mohla nová knihovna stát. Mně osobně se nejvíce líbí návrh, který by zaplnil prázdný prostor na nábřeží Bečvy u Tyršova mostu a zároveň by respektoval stávající památník školy Bratrské. Možností je však více, ať už třeba na náměstí Přerovského povstání či v budově Pegas.

„Díky tomu, že jsem spolu s kolegyní zpracovával studii umístění knihovny do původního objektu Čechova 43 a věnoval se pak i diplomovým pracím na toto téma a zároveň řeším z pozice městského architekta v Rožnově pod Radhoštěm přístavbu a rekonstrukci tamní knihovny, jsem nabyl přesvědčení, že pro rozsah a potřeby moderní knihovny v Přerově je nejlepší rozhodnutí umístit ji do novostavby. Ano, bude stát kolem 120-150 milionů, ale po tom, co je více než půl století v "dočasných" prostorách bývalé městské vily na Žerotínově náměstí, si tato kulturní instituce podobnou investici na sto let zaslouží. Pochopitelně by návrh nové knihovny měl vzejít z architektonické soutěže,“ uvádí zastupitel a architekt Jan Horký.

Osobně by mi bylo opravdu líto, kdyby se celá situace vyřešila pouhým přestěhováním budovy do jiné a neřešil by se vůbec obrovský potenciál a koncepce knihovnictví a kultury s tím spjaté. Přerov si zaslouží novou knihovnu, která se stane dominantou města a bude hojně využívaná celou širokou veřejností. Podpora kulturního sektoru je přitom také investicí. Zaměstnává po celé republice statisíce lidí, má značný ekonomický potenciál a podporuje rovněž propagaci v zahraničí. V době, kdy celá kultura doslova trpěla od začátku minulého roku kvůli pandemii, si myslím, že impuls například v podobě nové knihovny, může celému odvětví kultury, nejen v Přerově, opravdu pomoci.