Jsem nesmírně rád, že už konečně se může člověk podívat do divadla, zajít do restaurace či prohlídku hradu. Všechno má však svá omezení v podobě testů a bohužel jen do restaurace a služeb otevřených v minulé vlně stačí ten, který si člověk může udělat sám. Dalším problémem je otevření některých služeb jako diskotéky a kluby, kde se hovoří o tom, že jejich provoz byl obnoven za účelem neproplácet provozovatelům kompenzace.

Mluví se hojně o tom, že během omezení by člověk měl sportovat a udržovat své tělo v kondici. Kromě kondice fyzické se však opomíjí ta stránka duševní, kde duševní kondice je dle mého názoru značně podhodnocená. Právě kultura by nyní měla být tím prostředkem, kdy lidi začnou opět žít a její podpoření, by mělo být zcela jistě jednou z priorit.

Podpora kulturního sektoru je přitom také investicí. Zaměstnává po celé republice statisíce lidí, má značný ekonomický potenciál a podporuje rovněž propagaci v zahraničí. Nemusíme se tak bavit jen o opatřeních, ale o odvětví celkově. Investice do tohoto nyní velmi zasaženého odvětví by se měla skloňovat v každém městě. Například v Přerově, městě kde žiji, se nyní diskutuje o stavbě nové knihovny a já se ptám, kdy jindy než teď? Investice do kultury se totiž může vrátit nejen ve finančních prostředcích, ale především ve spokojenosti obyvatel, kteří si to v dnešní době opravdu zaslouží.