Znáte mě. Mám rád lidi. Už dávno jsem přišel na to, že je lepší dávat než dostávat. I proto jsem se už dávno zapojil do veřejného života, nejdřív ve spolcích a v obci, pak i na kraji.
Možná to mám v genech, vždyť oba mí rodiče byli v různých obdobích v Majetíně místostarosty, táta dodnes dobrovolnicky vede myslivecké sdružení, máma zase folklórní soubor Majetínek. Rodiče jsou mým velkým vzorem a jsem rád, že mě v tom, co dělám, podporují.
Za 4 roky, co jsem ve vedení kraje jsem se mnohé naučil. Především si lépe zorganizovat čas a rozdělovat věci na důležité a méně důležité. I díky tomu jsem pak věděl, kam napnout síly, aby po mě taky něco dobrého zůstalo. Ač jsem vystudoval ekonomii a management, praxe mou odbornost nasměrovala do odpadového hospodářství. Tak jsem své vědomosti a zkušenosti mohl nasměrovat do restartu municipálního odpadového projektu, který obcím zajistí soběstačnost a kontrolu nad odpadovým hospodářstvím a náklady s tím spojenými.
Podařilo se mi nastartovat krajské výsadby stromů, přenastavil jsem systém krajské podpory do území. Přestali jsme podporovat sázení smrku v nízkých výškových pásmech a naopak více podpořili ochranu a rozmanitost přírody a krajiny, zadržování vody a osvětu. Taky jsem vytvořil model systematické podpory dobrovolnických spolků jako jsou chovatelé, myslivci, rybáři, včelaři, zahrádkářský svaz apod.
Věnoval jsem se i protipovodňovým opatřením a kraj tak spolupracoval na ochraně před velkou vodou např. na projektech v Olomouci, Hranicích nebo Rapotíně na řece Desné. Také se konečně podařilo vyjednat dohodu mezi Olomouckým krajem, Povodím Moravy a obcí Troubky, aby i tam mohla být konečně důkladná protipovodňová ochrana zbudována.
A podařilo se mnoho dalšího. Životní prostředí Olomouckého kraje mělo konečně odpovídající péči.
Celé to volební období bylo složité, začali jsme během Covidové pandemie, měsíc po havárii na Bečvě, zažili jsme Putinův vpád na Ukrajinu a s tím spojenou migrační vlnu, přebrali jsme kraj jako nejzadluženější ze všech krajů, náměstka pro dopravu z ODS nám odvedla policie v poutech a končíme tragickými povodněmi. Všechny tyhle výzvy jsme snad zvládli se ctí. A já se klidně přiznám, že jsem z toho měl občas i dobrý pocit. Když člověk vidí výsledky, jde to snadno.
Klidně přiznám, že ne všechno se podařilo, nebo šlo udělat víc, ale já si to uvědomuju a jsem připraven na tom zamakat. Dostalo se mi důvěry, abych kandidátku Pirátů s podporou lokálních hnutí Pro Olomouc, Společně pro Přerov a a Naše Litovelsko vedl jako lídr. I proto mě teď můžete vidět na plakátech. Ale jsem přesvědčen, že mi politika nestoupla do hlavy a jsem pořád prostě jenom tím “aktivním občanem”, co dělá raději pro druhé, než pro sebe.
Mám strach, že kdyby se ze mě stal papaláš, kámoši by se mnou nechtěli hrát nohejbal nebo třeba karty, a to bych nerad. 🙂
Mám rád život takový jaký je. Mám skvělou ženu a dvě zdravé děti. Mám přátele v Majetíně, u Pirátů i jinde. A Vám ostatním, občanům Olomouckého kraje, prostě jen nabízím svou práci. Pro lidi. A bez korupce. Díky všem, co to dočetli až sem.
A děkuju všem, kdo se rozhodnou mě a celou kandidátku podpořit na krajské misi 20. a 21. září u voleb.
Martin 🏴☠️