Komentář Viktora Ticháka: Proč si měnit trvalé bydliště?

29. 04. 2021
Tagy
Komentář Viktora Ticháka: Proč si měnit trvalé bydliště?
Komentář Viktora Ticháka: Proč si měnit trvalé bydliště?

Když jste se stěhovali, byla úřední změna místa vašeho trvalého pobytu první věc, kterou jste udělali? Proč ano? Proč ne?

Stovky tisíc Čechů žijí v jiném místě, než je oficiální údaj v jejich občance. Sem tam na problém upozorní nějaké médium. Ale jedná se opravdu o problém?

K výhodám trvalého bydliště patří nejen parkovací karta, ale třeba možnost vyhodit starý gauč na sběrném dvoře, kde po vás (někdy) chtějí občanku. Výhodou je samozřejmě také umístění dětí do škol a školek v blízkosti bydliště, přednost v evidenci u praktického lékaře, při poskytování sociálních dávek nebo příspěvku na bydlení, ale též umístění v domově pro seniory. V neposlední řadě můžete svým hlasem ovlivňovat politiku v obci, kde bydlíte.

Přepis trvalého pobytu s sebou ale nese i nevýhody, jako např. byrokracie kolem přepisu (úřady, vyřizování nových dokladů, banky, pojišťovny, dodavatelé energií apod.). Často jsou důvodem, proč si trvalý pobyt lidé nemění, vyšší místní poplatky (především za svoz odpadu). A kromě toho se, i přes jasná ustanovení nového občanského zákoníku, stále velmi často setkáváme s neochotou majitelů nemovitostí dovolit nájemníkům trvalé bydliště ve své nemovitosti.

Vlastně se zdá, že to může být jedno, ale existuje jeden nepříjemný důsledek, který dopadá na každého, ale který není vidět. A to je fakt, že je počet obyvatel obce (spolu s počtem zaměstnanců v obci, množstvím utracených peněz v obci a počtem dětí ve školách) jedním z hlavních ukazatelů, podle kterého obec dostává podíly z daňových výnosů. Logika je ve stručnosti taková:

Když člověk ve městě bydlí, pracuje a jeho děti navštěvují místní školy, “používá” člověk toto město naplno.

Když člověk ve městě nebydlí, ale jen pracuje, příspěvek z jeho daní jde městu jen částečně - a částečně obci, v níž bydlí, protože tu “používá” taktéž. 

Když člověk ve městě nebydlí, ani nepracuje, dostane město podíl pouze z těch daní, které člověk zaplatil, když ve městě byl (výlet, kafe, lístek do divadla - pokud tedy firmy, které toto zprostředkovávají, sídlí v dané obci).

A důsledky?

1) Existují skupiny lidí, které v obci bydlí a “používají” ho (tzn. vyhazují každodenní odpad do jejích popelnic, chodí denně po jejích chodnících, jezdí MHD, chodí do divadla, pijí vodu z jejích trubek atd.), ale vzhledem k adrese trvalého pobytu u rodičů na vesnici jejich odvedené daně skončí částečně právě tam, i když tam stráví třeba jen Vánoce a Velikonoce.

2) Nejvíce se to dotkne krajských a velkých okresních (spádových) měst kromě Prahy, Ostravy, Brna a Plzně, kde fungují na výpočet daňových výnosů jiné koeficienty. V ostatních velkých městech žije taktéž mnoho duší, o nichž systém neví. Tato města pak čelí velkým finančním nesnázím.

No a jak z toho ven? Existují cesta jednoduchá jednorázová a složitá systémová.

– Motivovat lidi, aby si v obci trvalý pobyt zařídili. Volné vstupenky do ZOO, prvních pár let neplacení poplatků a rok MHD zdarma či jiné benefity.

– Změnit rozpočtové určení daní tak, aby více odráželo realitu, buď:

1)změnami koeficientů pro větší spádová města;

2)změnami ukazatelů, ideálně s využitím dat, která uvádějí reálnou “vytíženost” obce. 

První bod už některá města aplikují, viz např. zde

Druhý bod vyžaduje opravdu velké změny. A jedním z mých dlouhodobých cílů je o těchto změnách začít nahlas mluvit.

Sdílení je aktem lásky
Kam dále?
Navrhni úpravu